Odpuštění
No, abych řekla pravdu brečela jsem, hodně. Ten večer, co jsem se to dozvěděla, to bylo nejhorší.Ale když si představím, že jsem se ho chtěla zeptat, jak to bude s námi dvěma dál...brr, z té představy mě mrazí. Jsem i ráda za tuhle zkušenost, vlastně, teď se tomu i směju. No, hodně mi pomohl Martin, který se mně snažil celý večer rozesmívat. Druhý den mě holky vytáhly i přes můj odpor do lesa na procházku. Co den se mi zlepšovala nálada...a opravdu mi bylo skvěle. Někdy mám chuť mu udělat scénu, nebo třeba nějak se pomstít. Ale přemýšlím a pokaždé dojdu k názoru, že to nemá smysl...vždyť na tom není nic špatného, jestli ji má rád. Jen mi to prostě mohl říct a nedělat ze mě nánu, snažím se si ho moc nevšímat, bude to tak lepší, sice mám pořád pocit, že bych mu měla napsat, ale ten taky brzo zmizí. Ani nevíte, jak se cítím volná, nedělám si starost s ničím, krom školy.
A opravdu musím Petrovi poděkovat, díky němu vznikl můj deník a já doufám, že si s ním ještě vyhraji a napíšu ho ve větším měřítku. A pro všechny, kdo je ve stejné situaci, obraťte se na kamarády, rodinu. Hlavně nezůstávejte zavřeni doma, budete moc přemýšlet a uděláte nějakou věc, kterou nechcete..Petře,díky, že jsi mi zranil srdce, aspoň vím že nějaké mám...
A opravdu musím Petrovi poděkovat, díky němu vznikl můj deník a já doufám, že si s ním ještě vyhraji a napíšu ho ve větším měřítku. A pro všechny, kdo je ve stejné situaci, obraťte se na kamarády, rodinu. Hlavně nezůstávejte zavřeni doma, budete moc přemýšlet a uděláte nějakou věc, kterou nechcete..Petře,díky, že jsi mi zranil srdce, aspoň vím že nějaké mám...




Click Me!
Click Me!





