Ahooj :)
Dostaly jsme vzkaz od jedné z čtenářek našeho blogu (mimochodem nás velmi potěšil), že by zde chtěla nějaké vtipné příběhy :) Tak mi to nedalo a začala jsem přemýšlet, o čem bych mohla psát. Nicméně, napadl mě jeden příběh/trapas, který se mi stal asi před 3 lety :D Tak se vám ho tu pokusím vylíčit a budu doufat, že se vám bude líbit :) Budu se snažit to podat co nejlíp :) No, Začalo to asi takhle:
Jednou s rodiči jsme jeli nakupovat do velkého nákupního centra. V té době mi bylo asi 11-12 let a nakupování jsem moc nemusela (naštěstí se to změnilo :D). Tak jsme chodili po obchodech a a sestra řekla, že by chtěla nějakou kabelku. Tak jsme vlezli do Humanicu (obchod s botama :D). A jak si to tak procházím, dívám se po všem možném a najednou uvidím docela hezkou kabelku (pro upřesnění: jak máte takové ty police nebo jak bych to nazvala a tam boty a vedle toho jsou kabelky, které se k těm botám hodí, nevím, jak bych to přesně popsala, bývá to spíš někdě uprostřed cesty). Říkala jsem si: ,, To je ale hezká kabelka, tu bych mohla ukázat sestře." No nic, tak jsem ju zvedla nad hlavu a chtěla jsem ju sestře ukázat (no, připadala mi nějak moc těžká :D). Tak jsem ju teda zvedla a zakřičela přes celý obchod: ,, Jéé, hele Katy, tahle kabelka je pěkná, nee? " A teď jedna ženská, která byla ohnutá vedle mě (zrovna si zkoušela nějaké boty) se zvedla a podívala se na mě takovým vražedným pohledem. V tu chvíli jsem ještě nic netušila. Už jen od pohledu to byla nesympatická paní, která byla staršího typu, ale dost nevhodně oblečená. Měla na sobě takové šaty, ale byli jako kdyby plastové, lesklé. No, v té době jsemse jí docela bála. Teď se na mě tak podívala a naštvaně řekla: ,, Heeej, vždyť ta kabelka je mojee!" Asi si umíte představit, jak jsem si připadala, celá jsem zrudla. A jakoby toho nebylo málo, tak to slyšel celý obchod, prodavačky se mohly potrhat smíchy. Tak jsem rychle vzala roha a mazala jsem pryč a říkala jsem si: ,, Uff, ještě že nejsem odsud, že mě tu nikdo nezná, to mě svým způsobem uklidnilo." V tu chvíli to byl trapas, ale pak v autě jsme se všichni smáli. Myslíte si, že jsem se tam pak bála jít znovu? Neee, tam chodí tolik lidí, že si mě jen tak nezapamatují i přesto, že mám nápadně dlouhé, blonďaté, kudrnaté vlasy :D Takže No stress :D Takže, doufám, že se vám můj příběh/trapas líbil a že jsem se aspoň taky trochu zasmáli jako já nejen v té době, ale i dnes :) :D




Click Me!
Click Me!






To sa môže stať každému