Podpořte mě a mého zakrslého králíčk Maxe a hlasujte pro >Reddies< ZDE !!

3.kapitola,3.část-od Sofi

9. října 2012 v 20:15 | Vann |  Příběhy
Pak jsme se domlouvali, kdy by mohl přijet, zeptala jsem se na zítřek a on se zeptal v kolik. "Co takhle dopoledne?", řekla jsem, "Dopoledne? No není to brzo?" řekl Petr. "Klidně přijeď později. Co takhle v jednu a ve tři by si jel domů?" Napsal tam i smutného Smolíka, "ale to jsou jen dvě hodiny". Řekla jsem si sama pro sebe "jůůů hele on umí počítat". Ale zároveň jsem byla ráda, že jsou mu se mnou dvě hodiny času málo. Byl opilý a já si řekla, že to je skoro určitě z toho, zase se mi chtělo brečet...napsala jsem, že už půjdu spát a poslala mu pusu, napsal "dobrou noc Soni a sladké sny" a k tomu také pusinku. Já už nevím, co si mám myslet, připadám si jako stíhačka. Někdo mi radí, že si to s ním mám vyříkat, jiní zase, abych ho ignorovala, aspoň na chvíli a někdo zase, že to mám nechat být a neřešit to, že řešení přijde samo. Snad krom jedné z variant, se mi žádná nelíbila..nejvíce mě lákala ta, že si to s ním mám vyříkat a asi to i udělám. Ale jsem srab, bojím se riskovat, bojím se, že ho ztratím a navždy. Už začínám být paranoidní, mám tušení, jako kdyby se mi Petr vyhýbal...z čeho tak usuzuji? Byla jsem na facebooku a on se přihlásil, poté se zase rychle odhlásil. Jen doufám, že to nebylo kvůli mě, protože to bych se už opravdu šla někam schovat a nevylezla už nikdy! Dneska se všechno vyjasní, jestli s ním budu nebo ne, jestli budeme pouze kamarádi. Dávám si malé šance, snad se nerozesmutním a neřeknu mu, že teď se s ním už nechci nikdy bavit, v to jediné doufám.
Strašně bych si přála mít stroj času, vrátit se a napravit chyby, co jsem udělala v posledních pár dnech, bohužel stroje času jsou pouze v knihách a příbězích.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama