close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Podpořte mě a mého zakrslého králíčk Maxe a hlasujte pro >Reddies< ZDE !!

Říjen 2012

2.kapitola-od Sofi

6. října 2012 v 13:23 | Vann |  Příběhy
Jednou jsem si všimla že se chová nějak jinak,napsala jsem jestli není zamilovaný jen tak ze srandy,myslela jsem to jen jako vtip a on mi napsal že se zakoukal a jak jsem to poznala,pak následovalo že musí jít a že se večer ozve.
Večer opravdu přišel,řekl mi, že se zamiloval a já myslela, že si dělá legraci, jak to u něj bylo zvykem.
Vyrazil mi dech, když napsal:"Co by jsi řekla na to, kdybych se zamiloval do tebe?"
Já vůbec nemrkala, byla jsem tak šťastná, řekla jsem, že bych mu dala pusu a hezky se usmála.
Ale pokračoval:"A na to, kdybychom spolu chodili?" to už se mi chtělo brečet štěstím, ale udržela jsem se a řekla, že ať se mě zeptá naživo...samozřejmě odpověď věděl, kdyby mi to řekl v autobuse, tak bych asi zčervenala a vrazila mu pusu a snad i zakřičela "ANO!!!!"
Ale takhle..začala jsem se celá klepat, byla jsem tak šťastná, řekla jsem to svým nejlepším kamarádkám a ony mi ze srdce gratulovaly.


Lenost - nemoc dnešní doby

5. října 2012 v 18:00 | Vann&Tess
Znáte taky ten pocit, když se vám nic nechce dělat?
My také a moc dobře. Určitě také znáte, když k vám do pokoje příjde mamka nebo taťka a něco po vás chtějí. Naše odpoveď je asi ve všech případech stejná → neupřímné "ano", ale co by jsme pro své rodiče neudělali, že jo. Jenže hodiny plynou a nám se pmyšlení, že máme něco dělat, úplně vytratilo z hlavy. Pak vám rodiče vynadají za to, co jste neudělali, díky vaší lenosti.
V dnešní době přibývá aut a tím pádem se zvyšuje i lenost lidí. Zamysle te se, když máte například zajít pro něco do obchodu, radši sednete do auta a dojedete si tam, než aby jste se prošli a udělali něco pro své zdraví. Ano, je to sice rychlejší, ale pro vaše zdraví i naši planetu je to škodlivé. Většina lidí tohle nepovažuje za lenost nebo si to spíš nechtějí připustit.
Dnešní generace je podle našeho názoru hodně zlěnivělá, děti v první třídě už mají mobily, počítače a všechny vymoženosti dnšení doby. Když mladí lidé mají tyto vymoženosti, ani nepomyslí na to jít ven, protože se všemi přáteli se můžou bavit přes internet a tím pádem nemají potřebu někam jít. Tak běžte ven a nestantě obětí lenosti. :))
Tak co, dopustíte aby lenost ovládla vaše zdraví? → NE!!

1.kapitola-pokračování (od Sofi)

4. října 2012 v 21:49 | Vann |  Příběhy
Nedokázala jsem se moc držet na uzdě, když mi říkal poklony a věci, které by kamarádi nikdy neřekli...nicméně snažila jsem se. Mluvili jsme čím dál častěji a já za ním chodila dozadu do autobusu...přisednout si za ním, nejkrásnějších 15 minut mého dne. Pokaždé, když jsem za ním šla, musela jsem se usmívat i když mi do smíchu nebylo. Každý den jsem si šla za ním sednout a čím dál víc se k němu lísala...držela ho za ruku, opírala se o jeho rameno a on se na mě jen hezky usmíval.
Pořád jsem nevěděla jestli se mu líbím, když jsem se ptala Martina (kamarád,můj nejlepší ten přes kterého se známe), tak mi řekl, že neví...že mluví o holkách skoro pořád a že ho neposlouchá. Když jsem ukazovala pár lidem konverzaci, co jsme si psali, tak mi všichni řekli: "Soni, ten kluk tě má rád a jsi hloupá, že to nevidíš"...možná to bylo lepší, když jsem to nevěděla. Když se přihlásil na facebook hned mi psal v autobuse první co bylo úsměv od ucha k uchu a dobré ráno princezno. Škádlení bylo na denním pořádku jeho oblíbená věta :"taková slabá žena jako ty by mi těžko něco udělala" na to byla moje reakce pokaždé stejná,bouchla jsem ho loktem do břicha,jen slabě ale přece.
S Petrem jsme flirtovali, povídali si, a to snad každý den, bylo to nádherné, až do teď.
Nechápu, že jsem byla tak důvěřivá a věřila, že by mně mohlo něco takového potkat...

Nic není náhoda .. !!

4. října 2012 v 19:52 | Tess |  Diary of Tess
Zapamatujte si, že nic není náhoda, vše se pro něco děje :)) Náhoda prostě neexistuje, všechno má své důvody !! Vždy, i když si třeba myslíte, že je to, co se vám děje hrozné, v tu chvíli to možná nechcete slyšet, ale je to pro vás nejlepší :) Možná po čase na té věci najdete něco pozitivního a pochopíte, proč se to děje .. :) Všechno zlé je pro něco dobré. A když něco končí, něco nového zase začíná .. ;-)

1.kapitola- Od Sofi

3. října 2012 v 21:39 | Vann |  Příběhy
A o co vlastně jde? O to, že před několika měsíci jsem se omylem seznámila s kamarádem svého nejlepšího kamaráda.
Okamžitě se mi zalíbil, pořád se smál a já se musela smát taky a když přišla první řeč na trochu choulostivější téma "Kluci" byla jsem celkem zmatená jeho otázka, jestli mám kluka mě vyvedla z míry,řekla jsem,že jsem na kluky vybíravá a zeptala jsem se co holky,odpověděl stejně jako já a dodal že bohužel nic. A tak to všechno začalo,naše škádlení kdo za kým má v autobuse přijít, lichotky jeden druhému,buzení SMSkami ani jsem si to neuvědomila, ale pomale se mi začínal líbit. Zamilovala jsem se do něho asi po týdnu, co jsem ho znala, pokoušela jsem se zjistit jestli se mu líbím přes Martina a to bylo první zklamání,Petr řekl že jsem moc milá ale že patnáct,že jsem na něj moc malá.Byla jsem naštvaná a při konverzaci s ním jsem to dávala vědět. Navlékla jsem to tak že moje kamarádka chce kluka, kterému je devatenáct a jí je patnáct ale že neví jestli by do toho ten kluk šel. Petr řekl že je to už celkem rozdíl a že on by do toho nešel,ale hned po té se opravil že by to zkusil, ale bylo by to zajímavé prostě jsem se smířila s tím, že zůstaneme pouze kamarádi. Napoprvé jsem to nesla velmi těžce, ale dostala jsem se z toho za pomoci Martina.


Pocity

3. října 2012 v 21:15 | Vann |  Láska
Nemám chuť na nic...nechci nic dělat, nechci jíst, pít, spát...jediné, co chci, je mít ho u sebe, být s ním.
Láska je v každém věku, ale je to hrozné, už jednou jsem se z ní těžce dostávala, ale nikdy to nebylo takové, jako teď. Chybí mi, jeho ruce, vůně, hlas...chce se mi brečet.

>>Help us<<

3. října 2012 v 16:11 | Tess
Zdravím všechny :))
Vím, že si asi řeknete, proč si blog vůbec zakládáme, ale prostě potřebovaly bychom trochu pomoc s designem. Byly bychom moc rády, kdyby nám nějaká dobrá duše vytvořila design (nejlépe i s návodem na nastavení, ale když ne, tak budeme ráda aspoń za ten design) a trochu zasvětila do tohoto blogerského světa. Já jsem kdysy blogovala, ale je to strašně dávno a navíc se blog.cz změnil, takže se tu moc nevyznám, takže opravdu pokud by jste nám chtěli pomoct, tak bychom to uvítaly, protože aspoň teda já jsem vyšla ze cviku a v počítači mám jen Photofiltre. Děkujeme moc !
Tess :)

Moje zkušenost

2. října 2012 v 18:39 | Vann |  Láska
Moje zkušenost s láskou je taková že je to potvora! Láska...Tolik pojmů se pod tím ukrývá! Mít rád, ale nemilovat..milovat, ale přitom jen mít rád. Co to znamená? To je každodenně pokládaná otázka a já na ni asi odpověď nemám. Ale z vlastní zkušenosti vím. Že láska existuje. Možná krátká, možná dlouhá, možná i navěky :) Ale je krásná. Těch proesemeskovaných nocí, těch propsaných zpráv na facebooku na to nemá naprosto nic. A když je to z opravdové lásky o to je to hezčí :) Zamilovaná opravdu zamilovaná jsem byla jen jednou a bylo to moc pěkné. Ale každá hezká věc má svoji chybu. Naší chybou byla asi osoba mě velmi blízká. Moje nejlepší kamarádka. Díky ní se všechno pokazilo a zjistila jsem to, že láska je slovo velké a dá se použít jen u některých věcí. U kluků je to jen v tu chvíli, když si myslíte že je to ten pravý! :)) Jinak milovat se dá i jídlo, nápoje a různé jiné věci. :D

Něco na úvod

2. října 2012 v 15:48 | Vann |  Diary of Blog
Ahoj, chtěla bych se vám představit jako jedna ze dvou adminek tohoto blogu :) Tento blog je založen na úkor nudy nás i vás a proto by jsme pro vás chtěly tento blog věnovat. Proti nudě! :)) Reddies.blog.cz je nový blog který právě snažíme rozjet a doufáme že se nám to povede :) Budeme moc rády, když si náš blog oblíbíte a budete sem chodit. :) Děkujeme a s pozdravem Vann :))